Přesádrování

Drátěná plastika,
takové jakoby lahve

V pondělí dopoledne jsem šel zase do Úrazové nemocnice, na kontrolu a přesádrování. Přišel jsem k paní doktorce, stále s dlahou, poslali mne na rentgen, tam mi ruku zrentgenovali, stále s dlahou, počkal jsem na snímek, šel zpátky k paní doktorce, ta si obrázek prohlídla a byla zjevně spokojená (s mojí rukou).

A že si mám jít na sádrovnu, kde mi dají plnou sádru (jako ze všech stran kolkolem ruky) s pohledem do dlaně. A že pak mám přijít za čtrnáct dní a že když to bude dobrý, že mi sádru sundají budu mít ještě čtrnáct dní ortézu (kosti prý srůstají pět týdnů). A že můžu mít za nějakých šest, sedm set sádru plastovou, lehčí, ale jinak vlastně stejnou. Šel jsem na sádrovnu, pokecal se sádrařem a ten pak povídá: "A kdyby vás to tlačilo, tak přijďte, přesádrujem to." A já se zeptal: "Jak to poznám, že to tlačí, jako tak, že je to potřeba přesádrovat?" "To poznáte, nebojte se!" Mhhh.

Zelňák zalitý slunečním paprsky
(prodej burčáku vlevo)

Tak jsem se rozloučil a šel zpátky do práce a cestou si zjistil údaje ke druhé stage keše Boris Tiger a nafotil nějaké obrázky z brněnských předvolebních staveb.

Sádra nejdřív hřála, jak tuhla, pak studila, jak vysychala, ale všechno bylo celkem v pořádku. Dokud jsem nešel spát. V leže se ta ruka v sádře usadí nějak jinak než v sedě či ve stoje a taková ta kůstka na vnějším horním okraji zápěstí se nějak napasovala na sádru. A poznal jsem, co to je, když sádra tlačí...

Brněnské orloj
(tak zhruba před mamlasama)

Převaloval jsem, se hledal správnou polohu, ale jak jsem usnul, zase jsem ji ztrácel, že. Tlačilo to, až bolelo, jak sviňa. V obdobích skorospánku se mi zdálo, že se sádra odshora rozplývá, ztrácí se, až byla jen vnější straně lokte a kolem zápěstí. Kolem zápěstí jako velký těsný sádrový náramek. Ale vždycky, jak jsem se probral, byla zase všude.

Pohled do "hodin"

Asi ve čtvrt na pět už jsem nemohl spát. Říkal jsem si, že možná je problém v tom, jak mi okraj sádry tlačí palec dovnitř a "madlo" ruku dozadu. Šel jsem do  obýváku, vzal kombinačky, rozdrtil problematická místa a nůžkami je odstřihl. Ale nepomohlo to. Asi hodinu jsem byl vzhůru, než jsem zase usnul, ale spal jsem jen do sedmi. Pak už to nešlo.

Návod

Šel jsem zpátky do nemocnice. Paní doktorka, aniž by se zeptala co mám za problém, mi nechala zase udělat rentgen lokte (přitom mne bolelo zápěstí) a pak se divila proč a že to bylo zbytečné. (Ale jinak je hodná, příjemná a docela hezká.) A poslala mne zase na přesádrování. Sádrař (jiný, než v pondělí) mi starou sádru bezbolestně sundal (ten předtím, když mi sundával dlahu, tam málo odstřihl madlo v dlaní a obvaz na paži, takže mi při sundávání páčil ten zlomený loket, aú, aúúú), ovinul mi ruku v oblasti zápěstí více vrstvami cupaniny a udělal mi novou sádru, lehčí a lépe sedící, než den předtím. Ó ta úleva. Ruka sice stále bolela, zápěstí úplně celé, ale už to netlačilo a mohlo se to začít uklidňovat.

Silák před
Nejvyšším správním soudem

Ale dneska ruka pořád bolí. Hlavně zápěstí. ne tak strašně, jako předtím v noci, ale dost na to, abych se špatně soustředil na práci. Tak jsem si šel koupit prášek, Ibalgin, co mi v nemocnici doporučili, nemůžu - snáší se s Esoprexem (antideprisivo) na čtyřku (jako známky ve škole). Tak mi lékarnice doporučila Ataralgin. Jeden jsem si vzal (můžou se až tři za den) a trochu to pomohlo. Furt to bolí, ale ne tak "ostře" a hlavně se to dá snést. Doufám, že nemám zlomené i zápěstí a doktoři si toho neviimli. Uvidíme...

Lažanského náměstí

Plastický, leč zastaralý, plánek Brna
(Lažanského nám., u Scaly)

Detail plánku

Pohled z balón(k)u

Česká - ještě není hotová

Česká večer, kolem osmé

Lažanského nám. večer