Dušičky - 30. října 2010

Letošní dušičky se povedly, byl to fakt vydařený den! Zvládl jsem během nich celkem čtyři akce - opravu domu, oběd u rodičů, návštěvu u příbuzných, kteří tráví většinu času na hřbitově, a návštěvu u Petra a Mirky na Vranově spojenou s hrou v Party Alias.

Oprava domu
Už někdy začátkem roku, ne-li koncem minulého, mi říkala Kršková (předsedkyně společenství vlastníků), že mám opravit mřížky na průduších větracích kanálků na zadní fasádě domu, které někdo vylámal a u jedné dokonce zapálil polysterén tvořící tepelnou izolaci domu. Ne že by se zeptala, jestli to dovedu, mohu či dokonce chci opravit. Prostě řekla "Pan Roztočil to opraví, že."
Tož pan Roztočil to pomalu bojkotoval. Koupil jsem mřížky, koupil jsem silikonový tmel na jejich upevnění, koupil jsem vytlačovací pistoli, koupil jsem i kus polysterénu na vycpání vyhořelé díry. Ale k opravě jsem se moc neměl. Jednak jsem Krškové nechtěl vyhovět a taky jsem se obával, jestli to zvládnu. Jenže pak došlo k tomu, že měla být další schůze a mřížky bylo potřeba opravit.
A já měl pořád ruku v sádře, což se nakonec ukázalo jako výhoda. Byla o dobrá záminka požádat o pomoc někoho z rodiny. A první, kdo mne napadl byl Filip. Nekladl žádný odpor a v deset ráno přijel. Já už byl nachystaný a dali jsme se do práce. Filip vytrhal staré mřížky, tedy to, co z nich zbylo - prázdné obruby. Potom držel nové mřížky, na jejichž okraj jsem já vytlačoval silikonový tmel. Filip je pak vkládal do děr, nahrubo očišťoval a já očistil prsty najemno. U třetí, vyhořelé díry taky krájel polystiš a cpal ho dovnitř. V družné spolupráci byla oprava hotova za necelou hodinku!


Oběd u rodičů
Po opravě mne Filip odvezl do Šlapanic, kde na nás čekal sváteční oběd. Typické dušičkové jídlo - svíčková.
Chvíli trvalo, než jsme se všichni shromáždili; Káťa vstávala chvíli před obědem a pak se myla a také vlasy si myla. Nakonec jsme se všichni sešli, dali si vlažnou polévku, zmíněno svíčkovou a po ní babička ještě přinesla sice čerství, ale už vychladlý :-(( štrůdl. A něco po půl třetí jsme vyrazili směr Ústřední hřbitov, na sraz s Nehybkama.

Návštěva na hřbitovech
Sraz s Nehybkama byl hlavně proto, že naši přemístili babičku Moukovou i s dědečkem do hrobu k Anežce a teta Draha chtěla vědět, kde to je. Byla nás tedy docela velká výprava:

- babička a dědeček
- Hanča, Káťa a Filip
- já (Bob)
- Petr, Mirka a Petra
- teta Draha

jen Bětka chyběla, ale tu stejně neznáš. ;-)
Sraz byl u podchodu od parkoviště, pak jsme prošli hlavní branou, odtud k Nehybovic hrobu, pak ke Kinzelovic a odsud k hlavnímu cíli výpravy, k hrobu, kde máme tetu Anežku, strejdu Karla, moji prababičku Julii a pradědečka Františka, prastrýce Františka a moji babičku Svaťu a dědečka Mouku. Pak jsme zašli ještě k hrobu Ulmanových (prateta Máňa) a k mé babičce a dědečkovi Roztočilovým.
Pak nás Nehybovi vedli k rozptylovým a vsypovým loučkám, kde někoho mají. Babička se zase zmínila, že nechce hrob, jen vsypat do jamky a teta Draha povídá "Ale prosímtě, Evo!" a "Neposlouchejte ju!".
U vsypových louček Hanču napadlo, že bychme se mohli vyfotit a tak se tak stalo.

Proti slunci
Zleva: děda, Petra, Mirka, Hanča, teta Draha, Filip, babička, Bob, Káťa a Petr.

Po slunci
Zleva: Hanča, Petra, Petr, Mirka, Bob, Filip, Káťa., teta Draha, děda a babička.

Pak jsme nějak sešli dolů, různě se poztráceli - na záchod, průchodem jinou branou, u automatu na čokoládu, na lavičkách - a zase se sešli na parkovišti, odkud jsme odjeli do Řečkovic. Tam taky máme hrob a já už zas nevím koho.

Kinzelovi	centrálka	N 49° 10.155 E 16° 35.713
Roztočilovi, babička a dědeček	"	N 49° 10.002 E 16° 35.624
Ulmanovi	"	N 49° 09.984 E 16° 35.644
Anežka	"	N 49° 09.956 E 16° 35.644
stará Zdena	"	N 49° 10.200 E 16° 35.500
Nehybovi	Řečkovice	N 49° 15.265 E 19° 34.974

Návštěva na Vranově
Pak se jelo na Vranov. Mě se tam původně moc nechtělo, ale nikdo by mne pak asi neodvez domů.
Na Vranově (u mladejch) nás pohostili vínem a jednohubkami. Petr zjevně rád vzpomínal, jak jsme u nich jednou byli s Valáškovic Aliasem a připomněl, že jsme si pěkně zahráli.
A tak nejdřív Filip vytáhl jakousi na kartách založenou hru, kdy máš ostatním postupně předvést názvy tří filmů (hru měl s sebou, protože večer odcházel ke kamošovi do sklepa na filmovou noc). Rozhodli jsme se, že aby to bylo snazší, zahrajeme si nejdřív verzi pro děti, což nebyla dobrá volba. Dětské filmy nikdo nezná a názvy jsou, jaksi, obtížně předváditelné. Ale docela to šlo. Ale pak přišel čas, Filip se sbalil a děda jej odvezl kamsi do Černých polí nebo kýho čerta kam.
Někdy mezitím odjela Petra do Moravských Kynic na zábavu (a asi za borcem) a po nějaké době volala zpátky rodičům, že je to tam dobrý, ať taky přijedou, ale mezitím...
Mezitím vysvitlo, že Nehybovi mají  Party Alias. Tak jsme jej vytáhli, začali připravovat, kuřáci odcházeli do sklepa a než jsme pořádně začli, byl děda zpátky. Hráli jsme já s Káťou, Hanča s tetou a dědu a babička s Mirkou a Petrem. Bylo to docela fajn, však znáš Alias.

Tak takové pěkné dušičky jsme měli.